Třetí rok pozoruji v Brandýse slavnostní zahájení kvetoucí zahrady. Jako první z jarních květin opět začaly kvést sněženky a znovu se objevily na stejných místech. K prvnímu trsu sněženek jsem se chodívala dívat do zadní zahrady pod třešeň a druhá sněženka začala kvést později v přední části zahrady u jezírka. Poté se ohlásily květy ladoňky sibiřské. U nich ráda pozoruji jejich rozličné tvary. Od uzavřených poupat přes pozvolné rozkvítání až po otevření květů připomínajících různé tvary hvězd. S těmito modrými květy ladoněk se postupně ukazovala žlutá drobná kvítka křivatce žlutého. Následně se začaly objevovat ostrovy fialek v rozličných barevných odstínech. Vypozorovala jsem, že v trávě rostou světlé fialky. Poté se ve stínu daří nejtmavším odstínům fialek, které mají snad nejvíce intenzivní vůni. Vedle modrých ladoněk a ostrovů fialek pozvolna začaly růst zelené listy, o kterých jsem už věděla, že to budou narcisky. Před dvěma lety tu byl na zahradě jen jeden trs narcisek. Minulý rok jich bylo pět a letos je jich určitě dvakrát více. Asi už z osmi zelených trsů kvetou žluté narcisky a u těch dalších jistě vím, že pokvetou příští rok. Jak začaly kvést fialky, objevily se i ty nejdrobnější květy z celé zahrady – osívka jarní. Samozřejmě mi přinesly radost i drobné prvosenky ve žlutých a světle oranžových odstínech volně rozmístěné po celé zahradě. A sedmikrásky tu jsou celý rok.