ZA TICHEM KVĚTIN

Muzeum a Pojizerská galerie Semily

12. 7. –15. 9. 2024

Zobrazování květin v jejich křehkosti, barevnosti a pestrosti není jen výzvou ke zvládnutí výtvarné techniky, ale i sondou do duše malířů a prozrazuje nám více, než se na první pohled zdá. „Květina je pozvánkou do srdce“, řekl by básník.

Tato výstava není koncipována jen jako salon květinových zátiší, ale sleduje různé osy příběhů malířů s obrazy spojenými. Příkladem je olej z roku 1943 dcery významného mecenáše umění Alexandra Brandeise, Heleny Wiesnerové, která svůj obraz malovala v nacistickém sběrném táboře Terezíně, zřejmě pro klientelu z řad německých prominentů. Její talent ji prací v tamější výtvarné dílně zachránil život.  Židovské kořeny tvorby najdeme také u Georga Karse (Jiřího Karpelese), který se před nacistickou likvidací zachránil útěkem do Švýcarska, těžkou zkušeností koncentračního tábora prošla také původem židovská malířka Charlotta Burešová.

Na výstavě jsou vedle sebe nainstalovány obrazy slavných mistrů i nepříliš známých malířů, často téměř zapomenutých, přesto neméně kvalitních. Potkává se tu slavný Václav Špála se zapomenutými semilskými rodáky Václavem Vojtěchem Novákem či Fedorem Antonínem Kracíkem. Najdeme tu malíře ovlivněného Francií, jako byl Otakar Kubín, s téměř zapomenutým studentem soukromé školy Maurice Trilla, Čenkem Choděrou, rodákem z Lázní Toušeň.

Výraznou stopu na výstavě tvoří malíři pocházející se Semilska (Vladimír Komárek, František Jiroudek a jeho žáci Jiří Salaba a Milada Salabová, dnes Plavčič) či rodák ze Stružnice u Semil, Oldřich Oplt. Pojizerské malíře pak doplňují turnovští: Jiří Urban, Ludmila Matoušová a její dcera Vlasta, jičínská Zdenka Marie Nováková, Eva Vlasáková z Malé Skály. Vazbu na zdejší region měla též nepříliš známá malířka Běla Kašparová-Riegrová, jež se před druhou světovou válkou provdala za vnuka Františka Ladislava Riegra a jezdila malovat do Jugoslávie s Toyen a Jindřichem Štýrským.

Ve výběru zastoupených děl jsou také malíři z Polabí, kromě již zmíněného Čeňka Choděry například kostelecký Bohumil Stanislav Urban, brandýský Ladislav Leitgeb nebo stále aktivně tvořící Jaroslava Bičovská z Brandýsa nad Labem – Stará Boleslav.

Nejmladší generaci pat zastupují Martina Meletzká, Alexandra Jiřičková, Martin Mulač, Michal Rapant, malířka pocházející z Ruska Natalya Akovantseva, nebo akvarelistka Eva Pejchalová, jejíž videoprezentaci tvorby zde můžete zhlédnout.

Výstavou bychom rádi potvrdili, že fenomém květinového zátiší není jen dekorativním prvkem, ale jako umělecký prostředek má ve výtvarném umění své nezastupitelné místo.

Kurátor výstavy a autor textu: Miroslav Šnaiberk